prodej minerálů, sbírky minerálů, montanistika, jáchymov

Již od 80.let 20.století se objevují zprávy a mineralogické vzorky z žíly Marie na patře Daniel. Žíla Marie patří mezi SSZ žíly východní části důlního pole Svornost. Žíla má generální směr 340° při strmém úklonu do 5. jáchymovského patra. Mocnost žíly se pohybuje mezi 3cm - 30cm. Výplň se skládá z kalcitu, křemene, alterovaných svorů a tektonického jílu. Dle průzkumu na barevné kovy je zrudnění nepravidelné ve formě hnízd, závalků ležících většinou v krátkých vzdálenostech od sebe. Nejvíce byla dobývána v blízkosti žil Geyer a jeho odžilků. Dle JD. byla rozfárána na patře Daniel v délce 230m.  

Zjištěná asociace supergenních minerálů se nachází v dobývce na jih od křížení se žilou Geyer přibližně cca 60m po žíle Marie.  V místě nálezů jsou staré chodby přefárány novým průzkumem JD o cca 2m níže než historické chodby. V místě dobývky dochází ke křížení s východo-západní strukturou. Jedná se buď o odžilek žíly Marie nebo o odžilek žíly Geyer. Vzhledem k shodnému směru průběhu žíly s žilou Geyer, se pravděpodobně jedná o její odžilek. Po odžilku je ze staré chodby cca 3m rozrážka (s čelbou), která je otevřena těžbou  JD do dobývky. Zde byla nalezena velice zajímavá sekundární mineralizace arzenátů: pikrofarmakolit, höernesit (další viz.níže)

Žilná výplň S-J žíly Marie odpovídá "uraninitovému mineralizačnímu stadiu". Hlavní rudní minerál je ledvinitý uraninit. Drobné žilky uraninitu mm rozměrů doprovází růžový dolomitický karbonát, šedý až černý křemen s žilkami tmavě fialového fluoritu. Podřadně se vyskytuje sfalerit, pyrit, jako vtroušená zrna a mineralizované žilky. U zbytku pilíře v dobývce je dominantní žíla karbonátu s tmavofialovým fluoritem o tl. cca 5 - 15cm. Dutiny v karbonátu vyplňuje nazelenalý jílovitý minerál. Okolní hornina vykazuje vysoký stupeň rozkladu( dá se říct rozpad na jílové minerály). Z hydrologického pohledu se jedná o sušší prostředí. Vlhkost pouze ze vzdušné vlhkosti. Průsaky vody po žíle či stěnách nebyly zjištěny.  

Odžilek žíly Geyer, byl rozfárán od dobývky na východ cca 20m a na západ cca 70m. Žilná výplň je zcela odlišná od žíly Marie. Hlavní výplní jsou nepravidelné čočky a žilky světlého až bílého křemene s dutinami cca 10cm. Krystalová výplň s xx max. 0,5cm s navětralým povrchem, dá se předpokládat, že došlo k vyluhování výplňového karbonátu. Z rudní mineralizace byl zjištěn pouze skutterudit. Z dokumentace odžilku v rozfárané části západně od dobývky na křížení s žilou Marie se dá konstatovat tento průběh: prvních 5m od dobývky ještě zasahuje zrudnění křížení žil. To představuje šedivý žilný křemen, šedý až růžový dolomitický karbonát, v naduření křemene až ametyst. Na stěnách do cca 40cm nad počvou se vyskytuje schrockingerit. Jinak viditelné části žíly bez sekundárních minerálů. Dále žíla pokračuje v neznatelných křemených čočkách ve velkých vzdálenostech od sebe, bez stopy zrudnění. Až cca 20m před čelbou začíná naduřovat do drobných žilek bílého křemene s drobnými dutinami. Zde také dochází k změně hydrologických poměrů, kdy z relativně suchého prostředí dobývky a větší části chodby po odžilku začíná přibývat vlhkosti. V místě nejhustší koncetrace žilek dochází ke krasovému protékání vody žilou a odkapávání vody ze žílu u stropu.  To vytváří sintry na kamenech počvy v místě dopadu kapek a velice zajímavou sekundární mineralizaci na stropě chodby. Hlavním sekundárním minerálem je köttigit, v několika různých formách. Zde si dovolím komentovat jedinečnost Jáchymova a nepředvídatelnost sbírání minerálů. Na žíle kde se vyskytuje vizuelně pouze kobalto-niklový arzenid se vyskytuje pouze sekundár zinku. Žádný jiný sekundár nalezen nebyl.

soupis zjištěných primárních minerálů dobývky: kalcit, dolomit, křemen (ametyst), fluorit, uraninit, diopsid, sfalerit, pyrit, arzen. Odžilek: skuterudit

Kalcit - v karbonátových žilkách jako poslední mineralizační stupeň. Ze starších sběrů v klencových krystalech do 1cm.

Dolomit - jako žilná výplň. V mineralogických kvalitnějších ukázkách nenalezen.

Křemen (ametyst, morion) - Výplň masivních žilek, kde přechází ve středu naduření křemen do ametystu. Jako kuriozita byl nalezen xx ametystu zarostlý do pikrofarmakolitu na dně počvy stařiny.

Fluorit - masivní žilky tmavěfialového fluoritu v tmavém žilném křemenu s náznaky xx na lomných plochách. Jako tmavěfialová krystalická zrna zarostlá do karbonátu v samostatné žíle. Bez zajímavých mineralogických nálezů.

Uraninit - drobné, řádově několik mm velké ledvinky v žilkách max 2mm mocných. Většinu vzorků pokrývají supergenní minerály. 

Diopsid - shluky xx do 4mm, zarostlé do silně alterované horniny u karbonát - fluoritové žíly. Vyznačuje se čtvercovým průřezem, vysokým leskem a podélně rýhovaným povrchem krystalů.

Sfalerit - tmavě hnědý v žilkách s karbonátem. krystalovaný nenalezen, vždy agregáty.

Pyrit - jako drobné shluky a žilky v žilovině, uraninitu.

Arzen - Dle zjištění nález učiněn v počvě čelby rozrážky staré chodby, která byla otevřena novou dobývkou. Arzen tvoří masivní vzorky do 10 cm čisté rudy s bohatými dutinami do 0,5cm. Povrch i dutinky zcela alterovány sekundárními minerály. Převažuje v 99% arzenolit. Vzhledem k velikosti vzorků a k neexistenci jakékoli stopy zrudnění (sekundárních výkvětů) v přilehlých chodbách je možné, že vzorky byly přemístěny (vyhozeny, ztraceny) při těžbě nebo sběratelem z jiného místa.

Skutterudit - v odžilku Geyer, v místě výskytu sekundární mineralizace. Lehce navětralé kompaktní agregáty cca do 5cm zarostlé do světlého křemene. Nebyl nalezen v dutinách křemene. Minerální posloupnost předpokládáme masivní křemen s hnízdy skutteruditu nasedá na svorovou horninu. Opětovné otevření trhlin a vyplnění křemenem s dutinami, krystaly křemene do dutin a výplň karbonátem. Pro karbonátovou výplň svědčí sintry vznikající z průsakových vod.

soupis zjištěných sekundárních minerálů dobývky: uranové minerály - schrockingerit, liebigit, rabbittit, zellerit, meta xx?, fluorit xx?, minerály rozrážky stařiny - pikrofarmakolit, farmakolit, rösslerit, sainfeldit, höernesit, arsenolit, síra, skorodit, lavendulan, devillin, brochantit, rozenit, chvaleticeit,  metavoltine, minerály odžilku Geyer - köttigit, hnědooranžová na prasklinách?, symplesit

 Köttigit - se našel jako bohaté výkvěty na odžilku žíly Geyer. Na jejím západní konci cca 20m před čelbou tvoří na stropě, stěnách a počvě výkvěty, které se dají rozdělit do dvou typů. Typ 1. je běžnější a vyskytuje se v bohatých krystalických povlacích na stropě, v horní části stěn a na kamenech počvy. Místa s výskytem mají i přes 150cm2. Má slabě růžovou barvu. Krystalové plochy nejsou definované naopak vykazují známky agregátů z mnoha mikro-krystalů. Krystaly (agregáty) jsou tvaru poloroztaženého čínského vějíře, pozičně kolmo k podložce s užší špičkou nasedající na podložku, širší stranou do prostoru a vodorovně seříznutou horní hranou. Typ 2. je podstatně méně hojný. Vyskytuje se pouze v místě křemenných žilek a jejich dutinek na stropě chodby. Má výraznou sytou červenou až červenofialovou barvu. Agregáty se skládají z dobře definovaných krystalů až 2mm velikosti, velikost agregátů do tl. 4mm při ploše 10cm2. Agregáty typu 2. občas nasedají na typ 1. nebo samostatně narůstají na žilovinu. Zajímavostí je, že ani jeden typ köttigitu nenarůstá do dutin křemenné žiloviny nebo puklin. Ty jsou zcela bez sekundární mineralizace a köttigit narůstá pouze na volný povrch chodby.

Symplesit - byl zjištěn v rozvětraných stěnách odžilku, na konci chodby před čelbou. Bez známek zrudnění v jalové rozvětrané svorové břidlici mimo hlavní průběh žíly. Symplesit dělá typická sluníčka na puklinách do průměru 2mm. Barva šedivě modrá u navětralých vzorků až šedivě bílá. 

Schrockingerit - nejběžnějším minerálem dobývky. Tvoří tence destičkovité tabulky a šupinky do 1mm, které se shlukují do měkkých hrudkovitých agregátů. Je průsvitný světle bledě zelenavě žlutý. Vyskytuje se téměř na všem v dobývce, Porůstá zašpiněné stěny dobývky, zajímavostí je stmelení a kompaktnost podkladního prachu v místě většího výskytu schrockingeritu. Barva prachu se též mění z hnědé na tmavě šedivou. Vyrůstá na volných kamenech v suti dobývky a dokonce na čerstvě rozbitých kamenech (předpokládáme zbytky starších sběrů). Kameny ze sutě s schrockingeritem nemají žádnou vzájemnou vazbu. Poslední oblastí výskytu je žilovina s minerály žilné výplně na které schrockingerit vyrůstá s liebigitem a rabbittitem. Ze starších zpráv by měl být schrockingerit starším minerálem než liebigit, z našeho pozorování prorůstá liebigit s schrockingeritem a vypadá, že je vývojově mladší. 

Liebigit - druhým nejběžnějším minerálem dobývky. Tvoří agregáty ze špatně definovaných a rychle rostlých krystalů, vzácně se naleznou perfektně definované krystaly až 3mm velikosti. Berva je světle žlutozelená, zelená až tmavě trávově zelená, tmavší barvy liebigitu se nalézají na otevřených žilkách uraninitu. Nachází se na volných kamenech v suti dobývky, kameny jsou vázány na výplň žíly (dolomit, křemen, horninu vázanou na nejbližší okolí žíly). Nejlepší vzorky pocházejí z kamenů s volnou plochou uraninitu.   

Zellerit - již méně hojný minerál. Vyskytuje se jako bledě žluté, matné, masivní agregáty bez viditelných krystalů. Nálezy byly pouze na vzorcích s uraninitem pod povrchem sutě (cca od -10cm a hlouběji). Byly pozorovány dva typy vzorků: první s bohatými agregáty zelleritu (až 10cm) bez dalších doprovodných uranyl-minerálů. Druhý typ je vázán na vzorky s otevřenou podložkou uraninitu, kde narůstá společně s schrockingeritem, liebigitem a rabbittitem.

Rabbittit - vzácný minerál dobývky, nalezený pouze v několika vzorcích. Rabbittit tvoří klasické tenké prizmatické krystaly (okolo 1mm) barvy bílé až zelenobílé s vysokým perleťovým leskem. Agregáty tvoří trsy různě zprohýbaných krystalů. Narůstá jako poslední krystalovaná fáze na doprovodné minerály (liebigit, schrockingerit, zellerit). Nalezen pod povrchem sutě. 

Uranospinit - žluté drobně krystalické agregáty narostlé na vzorku horniny. Na vzorku je pouze uranospinit bez dalších doprovodných minerálů.

Zeunerit - v podloží fluorit-karbonátové žíly na styku s horninou byly nalezeny světle zelené tabulky sekundárního minerálu. Vzhledem k velikosti pod 1mm a minimálního množství nelze určit. Vizuálně by šlo očekávat zeunerit.

V rozrážce stařiny otevřené JD do dobývky byla nalezena na dně počvy v suti velice zajímavá arzenová sekundární mineralizace. Mineralizované místo o rozměrech 20x10cm bylo tvořeno stmelenou sutí s jílem a alterovanou horninou počvy. Do horniny počvy zarůstala mineralizace pouze v řádech cm (v místě největšího zvětrání) bez známek primárního zrudnění horniny. Ve středu mineralizované sutě se nacházel kompaktní rösslerit s pikrofarmakolitem. Dohromady vytvářely ztvrdlé masy až 10cm velké. Rösslerit s pikrofarmakolitem vzájemně prorůstají a v poslední fázi růstu rösslerit přikryl vše včetně pikrofarmakolitu čirou krustou tl.1-2mm. Poměr četnosti minerálů rösslerit - pikrofarmakolit 80:20. Dále od mineralizovaného jádra byla vrstva již méně kompaktní s větším prostorovým rozsahem. Zde výrazně ubývá rössleritu až se ze vzorků úplně vytrácí. Nově se objevuje sainfeldit, höernesit, farmakolit. Höernesit zde vytváří bohaté trsy z kuliček až 4mm velkých. Jedná se o jeden z nejlepších jáchymovských nálezů. V největší vzdálenosti od jádra byl již pikrofarmakolit v drobných kuličkách. Minerály mědi a ryzí arzen byly v suti počvy bez významnějších vzájemných vztahů.    

Pikrofarmakolit - klasické kulovité agregáty z tenkých jehlic. Jehlice agregátů mají různou délku a nevytváří geometricky pravidelný povrch. Jehlice se ke konci ztenčují. 

Rösslerit - tvoří krusty z čirých vzájemně prorostlých špatně definovaných krystalů. Z důvodu rychlého růstu vypadají krystaly jak naleptané bez ostrých a zřetených hran. V druhé fázi porůstá pikrofarmakolit a farmakolit jako max 2mm mocná skelná čirá krusta. Na hraně s vnější vrstvou mineralizovaného jádra tvoří dokonalé krystaly jak klasického vzhledu (tlusté xx přirostlé větší boční plochou k horninové podložce) tak méně časté trsy prizmatických krystalů. Krystaly jsou čiré s vysokým leskem.

Farmakolit - na hraně mineralizovaného jádra a vnější vrstvy ve společnosti rössleritu, pikrofarmakolitu, sainfelditu. Farmakolit tvoří trsy pravítkových krystalů zakončených jednostraně seříznutou špičkou.

Sainfeldit - relativně vzácný jáchymovský minerál. Sainfeldit se vyskytuje ve vnější vrstvě s höernesitem, farmakolitem, pikrofarmakolitem, rössleritu. Zajímavý je jeho výskyt ve dvou odlišných krystalovaných formách. První forma jsou drobné do 1mm velké kuličky s hrubším povrchem (vzhled podobný prehnitu). Na povrchu je vidět ukončení tabulkovitých krystalů. Krystaly tvoří kompaktní povrch v pravidelném kulovitém tvaru. Kuličky narůstají na horninu nebo na tenký povlak rössleritu, vždy odděleně od pikrofarmakolitu. Druhá forma tvoří trsy krystalů velikosti do 2mm  narostlé delší stranou k podložce opět z horniny nebo  na tenký povlak rössleritu. Krystaly jsou průhledné s nazelenalým nádechem. Výskyt je vzácný, zdokumentováno je pouze několik vzorků.

Höernesit - vykrystalizoval v bohatých ukázkách ve vnější vrstvě od mineralizovaného jádra. Tvoří kulovité agregáty až 3mm v průměru, které se skládají z prismatických krystalů konstantního průřezu a perleťového lesku. Krystaly jsou stejně dlouhé a tvoří pravidelný povrch koulí. Vedle kulových agregátů narůstají prizmatické krystaly v trsech o velikosti cca 1mm.  Vyskytuje se společně s pikrofarmakolitem, sainfelditem, bez námi zjištěných vazeb na rösslerit. Jedná se o jeden z nejlepších výskytů höernesitu v Jáchymově.

Sádrovec - jedná se o všudypřítomný minerál v krystalech řádu mm a zároveň minerál, který dokáže překvapit. Zde se vyskytl ve společnosti arzenátů: rössleritu, pikrofarmakolitu. Sádrovec narůstá v omezených plochách cca 1x1cm mezi arzenáty. Agregáty jsou z tence tabulkovitých čirých krystalů, které narůstají na podklad z rössleritu a vše obrůstá a prorůstá pikrofarmakolitem. Na vzorkách se jiný sádrovec nevyskytuje než tyto prostorově omezené agregáty. I po analytickém zpracování je těžké přistoupit na skutečnost, že dané vzorky jsou sádrovcem.

Arsenolit - nalezen pouze na vzorcích masivního arsenu. Krystaly tvoří oktaedry čirých krystalů s vysokým diamantovým leskem. Max. velikost krystalů je cca 2mm, většinou do 1mm. Na některých vzorcích je zbarven sírou do žluta.

Síra - výjimečně na vzorcích arzenu jako práškovité agregáty a zbarvuje arsenolit žlutě. 

Skorodit - výjimečně jako zelenohnědé až hnědočerné agregáty na arzenu do 2mm. Agregáty mají ledvinitý (amorfní) vzhled.

Lavendulan - minerál řady lavendulanu. Sytě modré bradavčité lesklé agregáty. Doprovodný minerál brochantit.

Brochantit - doprovodný minerál devilinu a lavendulanu. Tvoří masivní až krystalické agregáty všech odstínů zelené (čiré - neprůhledné, lesklé - matné, čiré se slabým nádechem do zelena - sytě tmavě zelené. Krystaly prizmatické, pravítkové, tabulkové, jehlicovité). Zatím můžeme konstatovat, že se jedná o jeden z nejběžnějších jáchymovských minerálů i když je v odborných publikacích opomíjen.

 Devillin - bleděmodré agregáty z lupenitých perleťových krystalů. Doprovodný minerál brochantit narůstá v tmavozelených kulovitých agregátech na devillin.

Rozenit, Chvaleticeit,  Metavoltine -  popsán RNDr. Hlouškem.

Rozenit – dle vizálních porovnání s původními vzorky Honzy Hlouška se jedná o relativně častý minerál. Narůstá v skelných chuchvalcích, zprohýbaných špatně definovaných krystalech nebo tenkých jehlicích na horninu vedle ploch arzenátů (rössleritu.pikrofarmakolitu) vždy prostorově odděleně. Zatím nově analyticky neurčen

Chvaleticit – jako možné bílé povlaky z drobných jehlicovitých krystalů. Zatím neurčen.

Metavoltin – jako žluté agregáty narůstá na vzorku pyrit-dolomitové žiloviny, ve společnosti sádrovce a pravděpodobně rozenitu. Zatím nově analyticky neurčen.